V srdci Ostravy se odehrává drama, které by mohlo inspirovat scenáristy nejlepších seriálů. Bar u Waldemara – legendární podnik na ulici Antonína Macka, který v minulosti hostil ikony české hudební scény jako Jaromíra Nohavicu, Karla Kryla či Věru Špinarovou – se stal epicentrem právní bitvy, která rozdělila celé centrum města na dva tábory.
Představte si situaci: je 1. července 2025, slunce svítí na ostravské ulice, ale v Baru u Waldemara panuje napětí husté jako kouř z cigarety. Přemysl Bureš, herec a podnikatel v jedné osobě, otevírá dveře svého podniku přesně tak, jak to dělal měsíce předtím. Jediný rozdíl? Jeho nájemní smlouva oficiálně skončila předchozí den.
Tato situace připomína šachovou partii, kde se oba hráči dívají na desku a každý vidí úplně jiné postavení figur. Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz tvrdí, že hra skončila – výpověď byla doručena v březnu, výpovědní lhůta uplynula 30. června. Bureš však pokračuje v tahu a tvrdí, že výpověď je neplatná a nájemní vztah stále trvá.
Burešův právní zástupce Jakub Vyroubal se pustil do složité právní šachové partie s Okresním soudem v Ostravě. Žaloba o neplatnost výpovědi byla podána již v červnu – strategický tah, který měl zabránit definitivnímu ukončení nájmu. "Považujeme výpověď za neplatnou z několika důvodů," uvedl Vyroubal, aniž by odhalil všechny karty.
Představte si tuto situaci jako detektivní román, kde každá stránka odhaluje nové záhady. Nejprve se právníci pokusili vyjednat s pronajímatelem mimo soud – jako když se dva sousedé snaží domluvit přes plot. Když tato cesta selhala, přišla na řadu těžká právní artilerie.
Reakce městského obvodu přišla rychle a rozhodně. Tisková mluvčí Michaela Tichá oznámila, že obvod připravuje návrh na vyklizení. Toto rozhodnutí je jako zatažení za ruční brzdu v rychle jedoucím autě – dramatické, definitivní a s nejistým výsledkem.
Městský obvod se dosud držel zpátky, čekal na vyjádření soudu. Nyní však situace nabírá na intenzitě. Soud se obrátil na obvod s žádostí o vyjádření – moment, kdy se z šachové partie stává poker a všichni účastníci musí ukázat své karty.
Bar u Waldemara není jen obyčejný podnik. Je to místo, které má v ostravské kultuře stejné postavení jako legendární kluby ve velkých metropolích světa. Když zde vystupovali Jaromír Nohavica, Karel Kryl nebo Věra Špinarová, vytvářeli historii české kultury. Bureš tento odkaz nejen zachoval, ale aktivně rozvíjel.
"Zachoval jsem a hlavně pravil původní interiér, aby prostor neztratil ducha minulosti," zdůrazňuje Bureš. Jeho slova zní jako prohlášení kustoda muzea, který chrání národní poklad. Pokud někdo říká, že se bar jen tak zachová a pojede dále, je to lež, dodává s vášní člověka, který věří, že bojuje za něco víc než jen za podnikání.
Příběh tohoto sporu začal na konci roku 2022 – tehdy ještě nikdo netušil, že se z běžného sousedského nesouhlasu stane právní válka s celostátním dosahem. Obyvatelé domu si stěžovali na prodloužení provozní doby a hluk po 22. hodině. Situace, která začala jako nedorozumění mezi sousedy, se postupně proměnila v složitý právní spor s několika frontami.
Za roky 2023 a 2024 Městská policie Ostrava řešila dvanáct případů rušení nočního klidu. Každý zásah byl jako další kapka v pohár trpělivosti, který se postupně naplňoval. Jindřich Machů, mluvčí městské policie, tyto údaje potvrdil – čísla mluví jasnou řečí.
Drama dosáhlo svého vrcholu, když se z verbálních sporů staly fyzické incidenty.
Jedna z obyvatelek domu otevřeně přiznala: "Dala jsem mu facku. Pak jsem počkala na příjezd policie a souhlasila s tím, že se to bude řešit jako přestupek."
Tato slova ilustrují, jak daleko může zajít frustrace z dlouhodobého konfliktu. Přemysl Bureš nakonec stanul před Okresním soudem v Ostravě obžalovaný z napadení obyvatelky domu. Incident ze 13. září loňského roku se stal symbolem celého sporu – momentem, kdy se právní bitva proměnila v osobní drama.
Zatímco právníci připravují další tahy a soud zvažuje rozhodnutí, Bar u Waldemara zůstává otevřený. Každý den, kdy se rozsvítí světla tohoto podniku, je dalším dnem právní nejistoty, ale také nadějí na zachování kulturního dědictví.
Městský obvod tvrdí, že necílí na zánik baru, ale na změnu nájemce. Bureš však varuje, že s jeho odchodem zanikne i duch tohoto místa.
Je to jako debata o tom, zda může kopie Mony Lisy nahradit originál – technicky možná ano, ale něco nenahraditelného se přitom ztratí.
Výsledek této právní války ovlivní nejen budoucnost jedného baru, ale také precedent pro podobné spory v celé republice. Ostravský Bar u Waldemara se tak stal symbolem střetu mezi právní formalitou a kulturní hodnotou – sporem, který ukazuje, jak složité může být najít rovnováhu mezi právy vlastníků, nájemců a komunitou, která místu dává život.
Foto s laskavým svolením pana Bureše
