Když si večer otevřete chladné pivo a těšíte se na zaslouženou odměnu po náročném dni, pravděpodobně vás nenapadne, že by obsah lahve nemusel odpovídat tomu, co slibuje etiketa.
Bohužel realita českého trhu s alkoholickými nápoji občas přináší nepříjemná překvapení, která mohou ohrozit nejen naši důvěru, ale i zdraví. Nejnovější kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) odhalily závažné nedostatky u dvou pivních značek, které se běžně prodávají v českých obchodech.
Představte si situaci, kdy si koupíte auto s označením, že má motor o výkonu 150 koní, ale ve skutečnosti má pouze 120. Podobně frustrující je i případ dvou spodně kvašených ležáků Dvanda a Kombinátor od výrobce Gusto Catering, s.r.o. z Prahy. Tyto piva totiž obsahovala méně alkoholu, než bylo deklarováno na obalu – problém, který může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro spotřebitele, ale i pro celý segment českého pivního průmyslu.
Kontrola SZPI prokázala, že skutečný obsah ethanolu v těchto pivech neodpovídal údajům na etiketě. Tento nedostatek není pouze administrativní chybou – jedná se o porušení potravinových předpisů, které může ovlivnit chuť, kvalitu a celkový zážitek z konzumace. Navíc spotřebitelé, kteří si kupují pivo s určitým obsahem alkoholu, mají právo dostat přesně to, za co platí.
Případy závadného piva bohužel nejsou ojedinělé. V posledních měsících inspektoři odhalili podobné problémy i u dalších alkoholických nápojů. Božkov originál například obsahoval podstatně méně ethanolu než udávala etiketa, zatímco bílé víno Pinot Blanc od Zámeckého vinařství Třebívlice překračovalo povolené množství těkavých kyselin.
Tyto objevy naznačují, že problém s nesprávným označováním alkoholických nápojů může být širší, než se na první pohled zdá. Je jako když se v kuchyni začne kazit jeden spotřebič za druhým – často to signalizuje systémový problém s údržbou nebo kvalitou dodávek.
Pro běžného konzumenta představují závadné alkoholické nápoje několik rizik. Především jde o ekonomickou stránku věci – platíte za produkt s určitými vlastnostmi, ale dostáváte něco jiného. Je to jako kdybyste si objednali pizzu s extra sýrem a dostali ji s polovičním množstvím.
Zdravotní rizika sice v tomto konkrétním případě nejsou akutní (nižší obsah alkoholu není ze zdravotního hlediska problematický), ale porušení potravinových předpisů může signalizovat nedostatky v kontrole kvality, které se mohou projevit i v jiných oblastech výroby.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce doporučuje spotřebitelům několik praktických kroků. Především si všímejte neobvyklých změn v chuti nebo vůni vašich oblíbených nápojů. Pokud pivo chutná jinak než obvykle, může to být signál problému s kvalitou.
Sledujte také oficiální komunikační kanály SZPI a weby jako "Potraviny na pranýři", které pravidelně informují o výsledcích kontrol a závadných potravinách. Je to jako mít vlastního strážce kvality, který vás upozorní na potenciální problémy dříve, než se stanou součástí vašeho nákupního košíku.
Problém s nesprávným označováním se netýká pouze alkoholických nápojů. Nedávno inspektoři objevili falšovaný med s nepřirozeně vysokým obsahem škrobu, což ukazuje na systematičtější problém s kvalitou a pravostí potravin na českém trhu.
Tento trend připomína hru na schovávanou, kde se výrobci snaží obejít kontrolní mechanismy a spotřebitelé musí být stále ostražitější. Kontrola kvality potravin se tak stává nejen úkolem státních orgánů, ale i odpovědností každého z nás.
Případy jako závadné pivo Dvanda a Kombinátor nám připomínají, jak důležitá je transparentnost a důvěryhodnost v potravinářském průmyslu. Spotřebitelé mají právo na přesné informace o produktech, které kupují, a výrobci musí nést odpovědnost za kvalitu a pravdivost svých tvrzení.
Díky pečlivé práci inspektorů SZPI a jejich pravidelným kontrolám máme alespoň částečnou záruku, že nejzávažnější porušení budou odhalena a zveřejněna. Je na nás všech, abychom tyto informace využívali a činili informovaná rozhodnutí o tom, co kupujeme a konzumujeme.
